20.11.2024 - BRNO [FSC ČR]
Organizace FSC ČR zveřejnila výsledky jedenáctého ročníku fotografické soutěže „Mysli na lesy“. Do soutěže bylo přihlášeno téměř tři a půl tisíce fotografií od více než tisíce autorů, kteří svými snímky pomáhají rozšířit povědomí o důležitosti šetrné spotřeby výrobků ze dřeva a přírodě blízkého hospodaření v lesích.
Vládní koalice ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 (a donedávna i Pirátů) zcela dokončila zatím jen 10 ze 75 hlavních úkolů Programového prohlášení, které se vztahují k životnímu prostředí a ochraně zvířat. Dalších 45 splnila částečně, 20 není splněno vůbec. Ukázala to analýza [1], kterou zpracovali expertky a experti ekologických organizací sdružených v asociaci Zelený kruh. Organizace zároveň předkládají návrhy, jak by měla vláda postupovat, aby Programové prohlášení zcela naplnila. Během posledního roku, který před sebou má, toho lze dosáhnout.
Za poslední desetiletí se stalo nakládání s odpady globálním tématem. Špatná regulace odpadu má totiž negativní dopady úplně na všechny. Také v Moldavsku se tento problém v posledních několika letech výrazně zhoršil. Česká rozvojová agentura proto podpořila projekt MILK realizovaný společností Člověk v tísni a zaměřený na správné zacházení s živočišnými odpady. Projekt cílí na podporu farmářů a malých výrobců mléčných produktů na severu země.
Na základě průběžných dat z monitoringu Hnutí DUHA Šelmy se vlci úspěšně rozmnožují ve většině vybraných oblastí ČR, které Hnutí DUHA Šelmy dlouhodobě sleduje. Narození vlčat bylo potvrzeno od Krušných hor přes Lužické hory, Jesenicko až po Beskydy a Javorníky. Naopak v oblasti Kokořínska a Máchova kraje se v minulém ani letošní roce reprodukci prokázat nepodařilo. Monitoring nemá ambici odhadnout počet všech vlků v ČR, ale zaměřuje se na vybrané modelové oblasti. Tato dílčí data naznačují, že se vlčí populace v ČR dále rozrůstá.
Reportáž o absenci protipovodňových opatření na řece Opavě po roce 1997, kterou zavinily státní instituce Povodí Odry a Ředitelství silnic a dálnic, nikoliv spolky.
Vhled předsedy Dětí Země Miroslava Patrika na rok 1989 v ČSSR na ekologicky angažované občany s připomínkou petice Několik vět a demonstrací v Teplicích od 11.11.1989 ve vztahu k dnešku.
Napájení desítek divokých koní a praturů bez hluku a škodlivých exhalací. To bude výsledek generální opravy nejstaršího napajedla v milovické rezervaci velkých kopytníků. Ta začala dnes po několika měsících příprav.
Šestý ročník soutěže Adapterra Awards pořádaný Nadací Partnerství a Integra Constulting ocenil projekty, které významně přispívají k adaptaci na změnu klimatu v české krajině a městech. Veřejnost i odborná porota letos vybírali z dvacítky finalistů. Vítěze pořadatelé soutěže vyhlásili v rámci konference Voda a veřejný prostor 6. listopadu v Praze.
Samosprávy stojí před složitým úkolem. Musí splnit přísná kritéria odpadového zákona a zároveň snižovat náklady na odpadové hospodářství. Jak vyplynulo z mezinárodní expertní konference, která proběhla ve slovenských Piešťanech, řešení může být překvapivě jednoduché. Je jím sběr biologického odpad z domácností. Díky jeho třídění se, jak potvrdily analýzy, sníží množství směsného komunálního odpadu až o 35%.
Článek předsedy Dětí Země Miroslava Patrika o zájmu občanů před rokem 1990 chránit životní prostředí navzdory odmítání politiků ve srovnání s dneškem, který vyšel v časopise A2 (06.11.2024).
6.11.2024 - PRAHA [Arnika]
Do 14. ročníku ankety Alej roku, kterou pořádá organizace Arnika, bylo nominováno 60 aleji a stromořadí z celé ČR. Jediným krajem, ve kterém není nominovaná žádná alej je Karlovarský.
Jedle bělokorá představuje nejvýznamnější jehličnatou dřevinu přirozené druhové skladby středoevropských lesů a zároveň druh řazený k nejvýznamnějším dřevinám melioračním a zpevňujícím. Je zároveň stromem, který vykazuje ve vhodných podmínkách nejvyšší produkční potenciál mezi domácími jehličnany, včetně modřínu a smrku.
Hnutí DUHA na pražské Náplavce dnes oficiálně spouští kampaň „Divočina nabeton”. Kampaň svým názvem upozorňuje na křižovatku, před kterou nyní stojí divoká příroda z důvodu novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny. Je možné, že dojde k rozšíření míst s divokou přírodou nebo se naopak může stát, že výsledkem bude zabetonování míst, která byla desítky let chráněná. Vláda s vyhlášením NP Křivoklátsko váhá a hrozí, že toto rozhodnutí během svého volebního období nestihne.
Dnes zveřejněná investigace mezinárodní organizace Compassion in World Farming (CIWF) odhaluje nesmírné utrpení přibližně 70 milionů králíků, kteří jsou stále vězněni v klecích na farmách po celé Evropě. Znovu se tak potvrzuje naléhavá potřeba, aby Evropská komise splnila svůj slib, že klecové chovy ukončí.
Soutěž Ukliďme si les přilákala během celého října zájemce, aby uklidili svoje sportoviště. Výzvy se zúčastnili převážně orientační běžci a s koncem jejich závodní sezóny, ve spojení s hezkým podzimním počasím, se to úklidy lesů jen hemžilo.
O nutnosti stavby se ví již osmnáct let, její realizace má začít až v roce 2026
31.10.2024 - PRAHA [Hnutí DUHA]
27. ročník oblíbené pracovně-vzdělávací akce „Týdny pro krajinu“, kterou Hnutí DUHA organizuje každoročně v létě po celém území ČR, je za námi. Více než stovka dobrovolníků a dobrovolnic se během osmi týdenních turnusů vydala do atraktivních lokalit Jihomoravského kraje, Šumavy, Beskyd, Jeseníků nebo Bílých Karpat, aby pomohla zemědělské i lesní krajině a fyzicky přispěla k obnově přírody a krajiny.
31.10.2024 - Praha [AOPK ČR]
V souvislosti s připravovaným vyhlášením chráněné krajinné oblasti Krušné hory se diskutuje o tom, zda bude pro hospodaření v lesích přínosem, či zásadní komplikací. Zkušenosti ze stávajících chráněných krajinných oblastí ukazují, že lesní hospodaření lze nastavit tak, aby bylo šetrné k přírodě a zároveň bylo přijatelné i správce a majitele lesů.
Intenzivní monitoring velkých šelem pod hlavičkou Hnutí DUHA Šelmy probíhá v Jeseníkách již devátým rokem [1], dlouhodobě během něj však docházelo spíše k sporadickým až výjimečným nálezům šelmích pobytových znaků. To se však změnilo v posledních čtyřech letech, během kterých došlo zejména v příhraničních oblastech k postupnému vzniku nových vlčích teritorií.
V současném období měnícího se klimatu, které je provázeno nepravidelnostmi v rozložení srážek a zvyšujícími se průměrnými teplotami vzduchu, hraje stále větší roli v ekosystému krajiny voda. Přestože rostliny mohou vodu přijímat i povrchem asimilačních orgánů, pro suchozemské rostliny představuje základní podmínku pro život zejména voda v půdě. Je zdrojem živného roztoku i vodu umožňující chlazení organismu během dní s vysokými teplotami vzduchu. Zejména u lesa to má dopad na klima širší krajiny.
Borové porosty se donedávna považovaly z hlediska zdravotního stavu za stabilní i ve srážkově chudých oblastech a obdobích. Ani na chudých písčitých půdách se neočekával významnější problém, proto jim byla věnována jen malá pozornost. Suché roky posledního období (zejména roky 2015 a 2018) však poukázaly na limity resilience borovice lesní.
Star tiskov zprvy naleznete ve Zpravodajstv Econnectu.
Vyzkouejte si slubu PRESS SERVIS zdarma!